Dne 18.1. 2014 jsme započali naši dlouhou šňůru venkovních zápasů. Na sobotu jsme se vcelku v netradičních 13 hodin utkali s domácím Sokolem Bor.


Jak jsem již zmiňoval na konci předchozího článku, který popisoval zápas s Přešticemi, v posledních dvou sezónách jsme na palubovce Boru neodehráli dobrá utkání a dokonce v minulé sezóně po prodloužení prohráli. Do zápasu jsme tedy vstupovali poněkud v rozpacích, abychom nepředvedli zase špatný výkon. Po dvou minutách však naše obavy vzali a své, protože jsme po jejich uplynutí vedli 0:6. Celkově úvodní dějství skončilo 9:18 a zdálo se být, že letos domácí porazíme v základní hrací době.


Jenže jak tomu tak bývá, asi jsme se nechali hrou takzvaně ukolébat a na začali se jejich hernímu projevu přizpůsobovat. Za to jsme byli po zásluze potrestání bodovým dotažením soupeře v průběhu třetí minuty druhé čtvrtiny na 18:22. Z naší strany nemohlo proběhnout nic jiného než oddechový čas, kde jsme si opět připomněli, jak se chceme v zápase prezentovat. Oddechový čas zřejmě přišel k duhu, protože do konce čtvrtiny jsme zaznamenali bodovou šňůru 0:16 a první poločas dovedli do stavu 23:40.


Zbývající čtvrtiny jsme vyhráli poměry 7:21 a 14:22. Sečteno a podtrženo, v Boru vyhráváme 45:88.