Do utkání jsme vstupovali s očekáváním těsné obrany domácích po celém hřišti. Oproti předešlému utkání jsme s jejím překonáváním už tak velké problémy neměli. V obraně jsme se rozhodli pro zónovou obranu. Jedním důvodem byl určitě počet hráčů, kteří k utkání odjížděli. V osobní obraně bychom s rychlým soupeřem určitě celý zápas po fyzické stránce nevydrželi. Tento tah se zdál být tím správným. Soupeře jsme obranou donutili ke střelbě z dlouhé vzdálenosti, která se jim v prvním poločase moc nedařila. Ač jsme hráli pouze s jedním klasickým pivotem, v obraně jsme doskakovali vcelku vysoký počet míčů. Škoda situace tři minuty před koncem utkání, kdy se Michal Majer s jedním ze soupeřů srazili koleny a do zbytku utkání se už nemohl aktivně zapojit. Do konce utkání soupeř totiž proti naší oslabené obraně přidal 13 bodů v řadě. Utkání sice skončilo velkým rozdílem 108:53, ale je nutné podotknout, že z předvedené hry jsme měli rozhodně lepší pocit než v předešlém dni. V utkání se z naší strana objevovali pěkné kombinace, na které i rychlonozí soupeři byli krátcí.

Musíme vyzdvihnout obranou práci Milana Ruského. Podle neoficiálního technického zápisu si v utkání na své konto připsal minimálně 8 doskočených míčů.